Jak se na Rachačky dostat?
Rachačky najdete cca 25 km od Českých Budějovic směrem na Týn nad Vltavou. Dopravní spojení z ČB linkovým autobusem (zastávka Olešník,Chlumec,Třešňovka nebo Chlumec, U Rybáka)
Co jsou Rachačky?
Rachačky slouží přes léto jako táborová základa s 25 podsadovými stany a tee pee. Během roku se využívá k víkendovým výpravám. K dispozici je bývalá hájovna a po dohodě také velká jídelna (saloon). V hájence je plně vybavená kuchyň včetně talířů a příborů. Kapacita na postelích v hájence je cca 21 osob.
Kaple Sv.Rozalie
Kaple byla svatořečená ke cti sv. Rozálie jako jedné z hlavních ochránkyň před morem. Výstavba proběhla po roce 1680,kdy nejen zdejší kraj, ale velkou část Čech zasáhla velmi silná vlna morové epidemie, která vzala život mnoha obyvatelům. O své dvě děti tehdy přišel také nebohatý příslušník rytířského rodu Býšovců z Býšova, který jako vzpomínku na ně nechal postavit malou barokní kapličku. Její původní podobu neznáme, stávala pravděpodobně v místech presbytáře dnešní stavby.
Kaplička i sousední studánka s vodou sem celoročně lákaly četné poutníky i celá procesí. O kapli ovšem nikdo výrazněji nepečoval a za josefínských reforem byl odtud dokonce přenesen zvon do Dřítně. Na počátku 19. století lidé opět začali postupně objevovat toto zapomenuté poutní místo a v roce 1825 se podařilo zchátralou kapličku opravit. Po epidemii cholery, která na Budějovicku a Vltavotýnsku řádila v roce 1832 a pak v polovině 19. století, začal navíc počet návštěvníků prudce stoupat a malá kaplička nemohla ani zdaleka pojmout všechny příchozí. Projevily se u ní také statické problémy, a proto došlo v letech 1881–1882 k jejímu rozšíření. Stavba dostala novou věžičku a větší loď, upraven byl také pramen vody. Slavnostní vysvěcení se konalo 17. září 1882 pod taktovkou Vojtěcha Wolfa, faráře z Purkarce. Sláva Rachaček vydržela až do poloviny minulého století.
Roku 1945 navštívilo zdejší pouť na 5 000 lidí a ještě v roce 1957 sem doputovala procesí z Purkarce, Křtěnova a Dolního Bukovska. Poté však už význam tohoto poutního místa stagnoval respektive upadal. Kaple rychle chátrala, chybělo málo a nemuselo z ní zůstat zhola nic. Naštěstí se ji v roce 1993 podařilo zrekonstruovat a navrátit jí důstojnou podobu. Dnes tedy bývalá poutní kaple sv. Rozálie postavená v historizujícím stylu opět září novotou, avšak postrádá veškeré vnitřní vybavení, které kdysi tvořila např. skleněná urna se soškou sv. Rozálie. Patrné jsou pouze relikty nástěnných maleb inspirované životem světců. Věžička nad vchodem nese dataci 27.srpna 1882. Při severní zdi vyvěrá pramen vody, který je schován v dřevěném krytu.
Za kaplí existoval vápencový lom, ve kterém se nacházela i menší jeskyně s řadou krasových jevů. V důsledku těžby zcela zanikla na přelomu 40. a 50. let 20. století. Těžba vápence zde probíhala od roku 1677 a na jeho zpracování byla postavena vápenka a roku 1715 dokonce i cihelna. Nedaleko též stojí bývalá hájovna z roku 1706.
Převzato z knihy Netradiční turistické cíle Českobudějovicka s laskavým svolením autora Jiřího Cukra.
